Mentální koučink a kariérní poradenství

Koučink lze označit za poradenskou metodu, kdy jsou klientovi kladeny zcela specifické otázky. Díky nim je schopen definovat nebo porozumět tomu, co ve skutečnosti chce, proč to tak chce a jak je možné toho dosáhnout. Cíle, na kterých chceme pracovat, jsou předem stanovené (nebo je lze stanovit) a jsou spíše technického rázu (dosažení změny pracovní pozice, příprava na pracovní pohovor, rozvinutí nových dovedností). To je také podstatný rozdíl oproti psychoterapeutickým tématům, která jsou spíše hlubšího charakteru a která v rámci uskutečnění změn potřebují více času. Mentální koučink je spojován především s oblastí osobního seberozvoje. Metodika mentálního koučinku je specifická zejména pro svou dynamiku a efektivitu. Napomáhá pohlédnout na situaci a možnosti vedoucí k jejímu řešení z jiných úhlů pohledu. Ukazuje souvislosti, které nám v určité chvíli zůstávají skryté, což nám pomáhá využít své vnitřní zdroje k efektivnímu rozhodnutí a řešení.  

Kdy se na mne můžete obrátit?

  • Chcete-li od sebe pro sebe to nejlepší.Chcete-li najít své vnitřní rezervy, využít naplno svůj potenciál a schopnosti pro dosažení cílů, ke kterým míříte.
  • Pokud se na situaci potřebujete podívat jinou optikou.
  • Když si potřebujete sami zrcadlit své dosavadní postupy rozhodování, své vize a konkrétní možnosti řešení.
  • Když si potřebujete pojmenovat vše, co má vést ke změnám, ke kterým cílíte.
  • Přemýšlíte-li o životním restartu.
  • Řešíte-li přechod mezi zaměstnáním a podnikáním a dilemata s tímto rozhodnutím spojená.
  • V případě, že zvažujete změnu své profese.
  • Cítíte-li na sobě působení pracovního stresu a bojujete-li s pocitem demotivace.
  • Pokud před sebou máte výběrové řízení a chcete se na něj důkladně připravit.
  • Máte-li pocit vyhoření a demotivace.
  • Řešíte-li interpersonální vztahy na pracovišti.

S čím nejčastěji za mnou přicházejí mé klientky?

  • Už léta pracuji jako manažerka. Myslím, že v tom, co dělám, jsem vážně dobrá. Přesto nejsem šťastná, má práce a vše s ní spojené mne vůbec nebaví. Toužím po změně, ale ta představa, že ve svém věku přijdu a řeknu „tady jsem“ a chci změnu!, je svazující. Nevadí mi začínat od nuly, obávám se spíše stigmatizace ve smyslu „jednou je tohle tvá práce, tak jaké změny“.
  • Dala jsem své práci naprosto všechno. Nikdy jsem nic neošidila, nikdy si neulevovala, přesto se cítím vyčerpaná a podvedená. Vše, co je s mou prací spojené mi nedělá dobře, každé ráno je mi fyzicky zle. Začíná to už v neděli odpoledne při představě, že se blíží pondělí – tedy opět čas jít do práce. Uvědomuji si, že svou práci už neodvádím dobře. Snažím se namotivovat „nastartovat se“, ale nejde to, nejradši bych se schovala pod polštář a dělala, že nejsem.
  • Jsem majitelkou malé společnosti s desítkou zaměstnanců. Ráda bych nabrala novou energii do práce s lidmi. Začínala jsem před deseti lety, dnes už si přijdu vyčerpaná, jako když nesu na zádech batoh plný kamení. Ve své práci jsem úspěšná, dokonce jsem absolvovala řadu manažerských kurzů, přesto si stále častěji kladu otázku: “Proč to vlastně dělám?” Vyčerpává mě neustálé vysvětlování, delegování, prověřování a motivování. O kolik snazší by bylo mít zodpovědnost jen za svoji práci!
  • Byla jsem pět let na mateřské a čeká mě návrat do práce. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna já tohle budu řešit – je to pro mě stres. Vůbec nevím, co očekávat, jak se připravit. Jako bych z toho rychlíku vyskočila a teď už není cesty zpět. Kolem mne je tolik mladších holek, které při mateřské stihly rozjet kariéru. Každá druhá vystudovala při mateřské nějaký zajímavý obor nebo má alespoň certifikát cvičitelky jógy. A pak se mne zeptají: “A co jsi na mateřské dělala ty?” Ja se přeci starala o děti. Chci opět najít své místo na slunci a nepřipadat si jako ta „co se vrací po mateřské“.
  • Chci rozjet nový projekt, nejsem ale vůbec vnitřně přesvědčená o tom, jak to pojmout. Mám vizi i cíl, ale vnitřně cítím, že to nemám dobře pojmenované a bojím se neúspěchu. Váhám a ze zkušenosti vím, že tato nerozhodnost není při startu dobrá.
  • Mám ráda svou práci, baví mne a naplňuje, nechci ji měnit. Mám ale problém v rovině pracovních vztahů. Pracuji v ženském kolektivu a je to dost vyčerpávající – všechno to hašteření, předhánění se a hraní falešných her. Vyčerpává mě řešení sporů i samotná snaha předejít jim. Celá nálada v kolektivu už zasahuje do výsledků mé práce.

Objednat se